News

Nerezový dřez a jeho umístění: Nepodceňte výšku a velikost mycí zóny

Trendem moderních kuchyní je dodržení základního trojúhelníku a rozdělení na tři různá centra – chladící zóna, kde potraviny skladujete, zóna vaření se sporákem a nakonec mycí zóna, jejímž středem bývá povětšinou kvalitní nerezový dřez. Spojení těchto tří míst zajišťují pracovní plochy kuchyňské linky. Mnoho lidí (a mezi nimi bohužel i profesionálních designérů a návrhářů) však zapomíná, že každá z těchto částí kuchyně má svá specifika. Ta je potřeba dodržet, aby se vám později dobře pracovalo. Přehnané bazírování na jednotě všech prvků interiéru v tomto případě není na místě. Ptáte se proč?

Nerezový dřez kolem sebe vyžaduje jiný prostor než sporák

Vaření vyžaduje jiné rozložení místa než mytí nádobí nebo krájení. Sporák, nebo varná deska, se často zabudovávají na desku usazenou pod úroveň kuchyňské linky. Důvod je prostý – při práci na lince byste se neměli ohýbat, střední cesta je tedy v tomto případě optimální. Při vaření v hlubokých hrncích zase nemusíte dosáhnout na dno každého kastrolu nebo pánve, ale je nutné do nich pohodlně a bez natahování vidět. Podobná je situace také u dřezu jakožto mycího centra kuchyně. U toho je zase z hlediska dlouhodobého používání důležité bez většího ohýbání, aby vás nebolela záda, dosáhnout až na dno. Manipulační prostor totiž není na jeho horní hraně, ale právě u dna. Naopak není třeba do něj tak dobře vidět, pod vrstvou pěny ze saponátu budete pracovat spíše po hmatu. Takže jaké je ideální zabudování kuchyňského dřezu? Přesně opačné, než je tomu u sporáku. Doporučujeme, abyste ho umístili do skříňky, jejíž deska tentokrát míří nad úroveň linky. Není potřeba moc, stačí pět, deset centimetrů, ale rozdíl určitě pocítíte.

Při výběru dřezu děláme chyby, zkusme se jich vyvarovat

Při plánování nové kuchyně máme téměř všichni tendenci zapomínat na jeden podstatný fakt. Během přípravy jídel strávíte u dřezu hodně času, možná víc než u sporáku, proto je špatný nápad umístit jej stejně nízko, jako třeba varnou desku. Efekt takového jednání bude jediný, časem vás začnou bolet záda. Stejně tak není dobré říct si, že v době myček je dřez k ničemu a koupit si proto nějaký malý a levný bez odkapu jen proto, abychom ušetřili. Malý prostor vám ztíží manipulaci s hrnci nebo příbory, brzy vám pak začne chybět plocha, kam odložit umyté nádobí nebo mokrou zeleninu. Nesnažte se tedy velikost mycí zóny v kuchyni ošidit, časem byste poznali, že to byla chyba a pak byste museli celou kuchyni přestavět. To raději věnujte plánování a nákupu více času. Nemusíte se bát, je z čeho vybírat, tím spíše, že se chceme zaměřit na nerezové dřezy. Ty jsou totiž jak velikostí, tak tvarem variabilnější než jiné typy. Neměl by tedy být problém najít ten ideální. Stačí ho pouze vhodně zvolit s ohledem na jeho praktické využití.

Sortiment kuchyňských dřezů je široký, stačí jen hledat…

Zaměřme se pouze na velikost a způsob zabudování dřezu do kuchyňské linky, to jsou totiž pro praktické používání klíčové parametry. Dřezová nádoba samotná by měla mít šířku alespoň 40 cm, klidně i více (jen si pohlídejte, že se vám do skříňky vejde) a neměl by u ní chybět odkap. Ten sice jeho velikost často zdvojnásobí, ale jistě ho oceníte. Hloubku by pak měl mít dřez nejméně 15 až 20 cm, spíše více. Práce v něm pak bude snazší. Roli však hraje i jeho umístění v kuchyňské lince. Máte tři možnosti – pod desku, na její úroveň anebo nad desku linky. Dřez pod deskou bude totiž při práci hlubší právě o tloušťku desky. Můžete si tedy dovolit koupit mělčí dřez a vyjde to na stejno. Naopak deska skříňky by rozhodně měla být oproti úrovni zbytku linky zvýšená, abyste pohodlně dosáhli na dno. Zato dřez na úrovni nebo slabě nad úrovní desky nepotřebuje být výrazněji nad zbytkem linky, dno je ve výsledku o něco výše (tentokrát se tloušťka desky nemusí k hloubce dřezu připočítat), zde se ale dívejte spíše po hlubším modelu. Teprve v tuto chvíli, kdy je zajištěno pohodlí při práci, se můžete začít zabývat designem.

IZpravyDnes na Facebooku